TADY najdete můj druhý blog, kde píšu knihu.
Jste tu poprvé? TADY

Emotikony a srdíčka

10. června 2013 v 14:57 | E |  Úvahy

☺ ♥

Zdravím!
Dnes a denně každý z nás naráží na smajlíky a srdíčka. Co častěji? Řekla bych, že asi smajlíky. Jaký názor máte vy na tyto "pomůcky při psaní"?
Mně se docela líbí. Když čtu na webu nějakýž text a za ním je smajlík, zkrátka automaticky vidím člověka, který to píše a při tom se umívá. Je to fajn. Prostě mi to pomáhá číst ten text. Ten je potom takový živější. :)
Tady na blogu se jen snažím toho smajlíka za každou větou nenapsat, ale občas se prostě neubráním. :D
Teď jste si - pokud jste jako já - asi představili, jak se směji. :) A opravdu: JÁ SE USMÍVÁM! Jsem zrovna ve škole na kroužku a teď máme volno, takže tady sedím mezi lidma, zírám do obrazovky a umívám se na nějaký text. Je tohle normální? :)
A srdíčka? Nejčastěji určitě na blogu. Třeba je často bloggeři píší do volitelného boxu v menu, kam dávají obrázky různých skupin knížky a k nim napíší ♥.

Nejsem ani proti jednomu. Ale je jasné, že když je toho moc, tak se to špatně čte. :)
 

Romové

10. června 2013 v 14:17 | E |  To, co jinam nejde
Zdravím!
Dnes jsem se rozhodla, že napíšu článek na téma týdne. Navíc je to téma, na které mají různí lidé různé názory, takže se tím otevírá dobrá diskuse.

Můj názor

Já si myslím, že na tom nezáleží. Myslím barvu pleti a tak. Na této komunitě mi vedí jen jedna věc. Je to fakt, že většina - ne všichni - nepracuje. To mě opravdu vadí. Spíš by se měli snažit o lepší pověst své rasy. Potkala jsem se už s pár lidmi, kteří byli romské národnosti a byli naprosto normální. Byli to normální lidé, kteří bydlí jako my, žijí jako my a pracují jako my. Proti nim nic nemám. Ale opravdu je to hloupé, když se najde někdo, kdo prostě nepracuje.

Vím, že tento článek prostě není nijak dlouhý, ale nemám, co více bych k tomu chtěla napsat. Nemám náladu psát o tom, jak a kdy se dostali do Střední Evropy a zkrátka nic z dějin tohoto národa. Takže tímto bych pro dnešek skončila.
Budu ráda, když napíšete svůj názor.

E

Knižní recenze aneb moje názory

6. června 2013 v 18:24 | E |  Knižní recenze aneb moje názory
Zdravím!
Dneska jsem se rozhodla, že - i když se blog teprve rozjíždí - začnu takový malý projekt. V podstatě je to jen taková rubrika, ale nazvala jsem to projektem, protože je to protě něco na konkrétní téma. Nic extra. :P
Budou to KNIŽNÍ RECENZE!
Já budu psát články - recenze -, ve kterých zamýšlím hodnotit knihy, které už jsem četla. Dneska začnu s první recenzí a možná jich stihnu i víc! :)
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

Čarovný kámen Brisingamenu

Autor: Alan Garner
Nakladatelství: Albatros
Žánr: Fantazy
Počet stran: 236
Počet částí: 2
Počet kapitol: 22

Když jsem před pár lety tuhle knihu četla, moc se mi zalíbila. Po ná následuje ještě 2. díl (který jsem mimochodem četla jako první). Ten vám představím v dalším díle této rubriky. Vzhledem k tomu, že jsem to četla už před pár lety, tak se mi děj trochu ztrácí v mlze. Proto vám se opíši text ze zadní strany knihy, protože si toho opravdu moc nepamatuji.
"Pod prastarými pahorky v zapomenutém kraji Anglie spí chrabří rytíře, ve zbroji a s mléčně bílou klisnou po boku. V začarovaném spánku čekají na poslední rozhodující bitvu mezi dobrem a zlem. Až tento den nadejde, čaroděj Cadellin vzbudí rytíře pomocí čarovného kamene Brisingamenu, v němž se skrývá starobylá a mocná magie. Avšak čarovný kámen před staletími zmizel. Nebude-li nalezen, zlo se chopí moci a strach a nenávist budou vládnout našemu světu..."
Varuji: Není to taková pohádka, jak to možná vypadá! Prolévá se krev.
Této knize dávám z 5 možných hvězdiček hvězdičky 3.
 


Povodně

3. června 2013 v 14:41 | E |  To, co jinam nejde
Zdravím!
Tak, toto téma je zrovna velmi aktuální. Povodně už zasáhly snad celé ČR. Slyšela jsem ale, že Slovensko zasaženo nebylo. Každopádně už stihly zasáhnout i městečko, ve kterém bydlím. Náš potok a řeka jsou tak rozvodněné, že jejich okolí bylo uzavřeno a do této oblasti je nepovolený přístup. Naštěstí se povodně ještě moc nedostaly do obytných oblastí, takže zatím: UFF! Vody ale stále přibývá a brzo už bude na menším náměstí našeho městečka. Do kopce snad voda nepoteče, takže tohle náměstí i oblast, kdy bydlím já jsou zatím "v suchu". Opravdu stále prší. Navíc se o tom stále mluví. Např v televizi, ale také n internetu. Když jsem zapla internet a spustil se mi Seznam, v Novinkách bylo jako první asi co? Povodně. Na zbytek jsem se nedívala, ale možná se tam taky nějaké ty zprávy na tohle téma objevily. Já jsem se s povodněmi nikdy "osobně" nesetkala. Jsem za to ráda. Sice se řekne, že ČR je v pohodě, protože nám nehrozí: tsunami... Chtěla jsem toho napsat víc, ale vzpomínky na poslední léta mi to vyškrtly. Vždyť tornáda, zemětřesení a POVODNĚ už sem přece taky zavítaly.
Závěr 1:Nevím, ale ani ve vnitrozemí už to není tak bezpečné.
Závěr 2: Dávejte na sebe pozor! :)

Léto, kde jsi aneb déšť a nuda

1. června 2013 v 12:12 | E |  Myšlenky
Zdravím!
Dneska - ostatně jako včera, předevčírem a den před tím - prší. A já už toho mám tak akorád dost - a myslím, že určitě nejsem sama! Dneska je 1. červen a má být teplo asi tak 20°C minimálně. Jenže né! Ono bude i v ČERVNU pršet! Myslela jsem, že si v téhle době už budeme užívat slunce a těšit se na víkend, kdy je volno. NE! My tvrdneme doma, čučíme na TV nebo do počítače, čteme a vymýšlíme, co máme např. vyrobit, aby nám čas utekl a aby to neskončilo v koši. Nevím, jak vy, ale já chci teplo, slunce, léto... Když přijde tak dlouho, tak ať teda i v prosinci praží slunce! :)

Hudba aneb život bez tónů

31. května 2013 v 19:32 | E |  Myšlenky
Ahoj!
Dneska mě napadlo, jaké by to asi bylo BEZ HUDBY. Žádné zvuky, žádné tóny, nic.
Dokážete si např. představit, že ve filmu by nebyla ani jedniná písnička? V hrůzostrašných okamžicích bychom přece netrnuli hrůzou tak, jako trneme, když nám do toho hraje hrůzostrašná hudba.
Při romantických chvílích by nezněla žádná líbezná pomalá hudba.
Při nějaké napínavé akci by také bylo ticho.
Myslím, že ty filmy by už nebyly tak oblíbené, jako jsou.
Když máte dobrou náladu, pustíte si něco veselého, tancujete a zpíváte si s tím.
Když jste smutní. Pustíte si něco veselého a doufáte, že vás to rozveselí.

Závěr: Svět bez hudby je jako vernisáž bez obrazů.

Doporučuji, pokud máte rádi JAZZ, jako já. (6. minuta - pěkné :) )

Umění aneb jak blázen E k němu vůbec přišel

29. května 2013 v 17:54 | E |  Myšlenky
Zdravím!
Mám úžasné zprávy!
Já a moje kamarádka jsme se rozhodly, že od příšltího roku budeme chodit na dramaťák - literárně dramatický obor.
Teď nemám zrovna mnoho času a tak nenapíšu více... i když se nic moc k tomu napsat nedá. Teď stačí už jen udělat přijímačky a jsme tam! Vždycky mě bavilo herectví a mojí kamarádku taky, takže jsme nadšené. Snad ty zkoušky uděláme!
Už se těším!

Vegetariánství aneb stop masu

27. května 2013 v 19:31 | E |  Myšlenky
Zdravím!
Dneska se chci věnovat vegetariánství.

Vegetariánství

Já osobně jsem už párkrát uvažovala o tom, že bych se stala vegetariánem, ale pak jsem si představila, že bych už NIKDY nejedla maso. Já teda maso moc nejím. Jím pouze kuřecí a ryby. A pak si také říkám, že mé tělo přece potřebuje jednou za čas maso! Opravdu ho ale nejím moc často. Teď když o tom tak přemýšlím, JÍM maso celkem často. Je přece přidáváno do rizota, těstovin, polévek a do mnoha dalších jídel. Víte co? Možná to skusím. Nevím, jak dlouho vydržím maso nejíst, ale to je celkem fuk. Myslím při jídle - i když bych neměla - na ta zvířata, která trpěla a umřela proto, abychom je surově pekli...krájeli...žvýkali. Já nevím. Možná to teda skusím, ale radši nic neslibuji.
Jak jste na tom s vegetariánstvím vy?

Nový vzhled aneb menší tvoření

26. května 2013 v 18:00 | E |  To, co jinam nejde
Zdravím!
Dneska mě napadlo, že bych mohla udělat nějaký nový design. To, co je tu nyní si ale zapíšu, abych to mohla obnovit. Anebo obnovím šablonu, ale na tom nyní nesejde. Zkusím něco vyrobit.

Pokud jste sem právě přišli a vypádá to tu strašně, prosím, nelekejte se. PROBÍHAJÍ ÚPRAVY!


Barevný svět aneb z pohledu psa

25. května 2013 v 19:37 | E |  Úvahy
Zdravím!
Koukala jsem se kolem sebe a pak jsem si uvědomila, kolik barev okolo nás je.

Barevný svět

Ano. Všude kolem jsou barvy a my si to ani neuvědomujeme. Zkuste se teď podívat okolo sebe a představte si, že všechno je v odstínech šedi. Zkrátka černobílý svět. Západ slunce bychom viděli jako skoro bílý kotouč, který obklopuje šedá, která stále tmavne. Vymalovávali bychom si šedými barvami a všechno by bylo depresivně šedé a černé. Sem tam možná nějaká bílá. Opravdu jsem moc ráda, že vidíme barevně. Většina ras psů ale vidí černobíle. Jen pár ras - většinou takoví ti malí pejsci - vidí barevně. A přesto i ti, co vidí černobíle dokážou v člověku najít to rué srdce, pro které dýchají a pro které žijí. Dokáži v člověku najít to světlé místo. To neumí ani někteří lidé.
Úvaha: Možná, že nás všechny ty barvy "oslepily".

Kam dál